Kávovník (Coffea) je tropickou dřevinou z čeledi Mořenovitých (Rubiaceae), zahrnující na 90 různých druhů. Roste jako stálozelený keř či strom se sytě zelenými podlouhlými listy vejčitého tvaru. Dle druhů a podnebních podmínek se liší výškou dřeviny, růstem listu i velikostí kávových zrn. Každý druh kávovníku má také jiné větvení.

Divoce rostoucí kávovníky dorůstají do výšky až několika metrů. Kávovníky rostoucí na plantážích jsou pravidelně seřezávány do výšky vhodné pro jejich pěstování a následný sběr kávových plodů - takovou optimální výškou je cca. 1,5 metru.

----Výskyt a podnebí----

Vzhledem k poptávce po kávě je v současné době kávovník pěstován téměř po celém světe, a to primárně v tropickém podnebném pásmu v okolí rovníku. Stromy či keře kávovníku jsou pěstovány v různých nadmořských výškách, jelikož každý druh a každá jeho odrůda vyžadují odlišné podmínky. Pro pěstitelské státy je produkce kávy z kávovníku významným zdrojem příjmů.

Kávovníky pěstované ve vyšších nadmořských výškách poskytují chuťově lepší a kvalitnějších, avšak zároveň jsou jsou náročnější na pěstování. Je to mj. proto, že ve výše položených oblastech jsou chladnější noci, což umožňuje bohaté a plné rozvinutí chuti v kávových zrnech. Dalším důležitým a pozitivním vlivem na růst kávovníků jsou časté deště, jež jsou pravidlem v těchto oblastech. Všechny druhy kávovníků špatně snáší mrazíky a teploty pod bodem mrazu způsobují jejich uhynutí. Více o podmínkách, které vyžadují, najdete na stránkách o jednotlivých druzích.

----Plody----

Po rozříznutí plodu najdeme proti sobě umístěná dvě tvrdá semena - zploštělá na jedné straně s podélnou rýhou uprostřed, na druhé straně vypouklá. Tato semena jsou právě kávová zrna, které se dále zpracovávají. Jejich původní barva je zelená až šedozelená - svojí typicky hnědou barvu získávají až pražením.

----Pěstování a sklizeň----

Kávovníky se dožívají stáří až třiceti let, nicméně v takovém věku se stávají nevýnosnými a musí být často obměňovány. Proto jsou kávovníky pěstované na plantážích dobře ošetřované, pravidelně přihnojované a nově vysazené kávovníky se zastiňují. K tomu jsou využívány jiné rychle rostoucí stromy, jakými jsou např. banánovníky, palmy nebo některé druhy cedru.

Jednotlivé druhy kávovníku se mezi sebou kříží. Tímto šlechtěním se dosahuje vyšší odolnosti proti chorobám a škůdcům. Velkým nebezpečím je pro kávovníky cizopasná houba Hemileia vastatrix, která dokáže zničit celé plantáže. Příkladem je absolutní zničení kávovníkových plantáží na ostrově Cejlon, které způsobilo nahrazení těchto plantáží plantážemi čajovníku.

Kávové plody se až na výjimky sklízí celoročně. Tou výjimkou je nejkvalitnější z Keni, u které probíhá sklizeň pouze jednou ročně, a to na jaře. Na severní polokouli se plody kávovníku sklízí od září do konce roku, na jižní polokouli jsou obdobím sklizně jarní měsíce.

Kávovník arabský (Coffea arabica) je druh kávovníku pocházející z Jemenu (odtud "arabský"), z jihozápadních výšin v Etiopii a jihovýchodního Súdánu. Tvoří zhruba 70% celkové světové produkce kávy. Káva z arabského kávovníku je považována za nejkvalitnější kávu - má totiž nízký obsah kofeinu a je známá svou jemnou a velmi lahodnou chutí.

Aroma a chuť této kávy se odlišují podle pěstitelských oblastí - např. brazilská káva je mírně nasládlá a má čokoládovou příchuť, oproti tomu např. arabika z Keni je ovocnější. Právě keňská káva je považována za jednu z nejlepších káv světa. Největšími producenty kávy z kávovníku arabského jsou Brazílie a Kolumbie.

----Pěstování a sklizeň----

Arabský kávovník je nejčastěji pěstován v nadmořských výškách kolem 1.200-1.500 metrů, najdou se ale i plantáže na úrovni moře či až 2.800 m.n.m. Vyžaduje mírnější teplotu kolem 20°C, ideálně mezi 17 a 22°C a dostatek vláhy - nejlépe kolem 1-1,5 metru srážek ročně. Jeho odolnost vůči škůdcům je nižší, býva často napadán listovou rzí. Divoce roste především ve stínu, avšak na plantážích je hodně vystavován slunci kvůli vyšším výnosum, čímž se více vyčerpává.

Plody arabského kávovníku uzrávají přibližně po 8 měsících. Nároky na pěstování a péči jsou vysoké, taktéž sklizeň je náročnější - probíhá ručně výběrovým česáním a stejně náročné je i konečné zpracování kvalitních kávových zrn.

Robusta

Kávovník statný (Coffea canephora), neboli Robusta, pochází ze střední a západní Afriky. Jako druh kávovníku byl však označen až v 18. století, několik set let po kávovníku arabském. Tvoří zhruba 25% světové produkce kávy. Robusta obsahuje přibližně dvakrát více kofeinu, než Arabika, a její chuť a aroma nejsou tak výrazné.

Robusta je nejvíce pěstována v Africe a v Brazíli, kde je tento kávovník často označován jako "Conillon". Dalším místem výskytu je jihovýchodní Asie, kam byl kávovník statný dovezen v 19. století francouzkými kolonisty. V posledních letech překvapil největší producenty kávy Vietnam, když se stal největším exportérem Robusty na světe. Ve Vietnamu se pěstuje pouze Robusta, pro Arabicu tam nejsou vhodné podmínky.

----Pěstování----

Kávovník statný je snažší na pěstování, proto je jeho produkce výrazně levnější, než u kvalitnějších druhů kávy. Vyhovuje mu vyšší teplota až do 30°C, srážky podobně jako u kávovníku arabského, tedy kolem 1,5 metru ročně. Robusta je mnohem odolnější proti škůdcům, pravděpodobně vzhledem k vyššímu obsahu kofeinu. Dorůstá výšky kolem 10 metrů (odtud název robusta - statný) a jeho větvení je pravidelné.

Kávovník Robusta musí být opylován a jeho plody dozrávají přibližně po 10-11 měsících. Ačkoliv je sklizeň z tohoto kávovníku větší, než u arabského kávovníku, jeho zrna jsou drobnější, navíc mnohem nižší kvality.

----Odrůdy----

Vzhledem k nižší kvalitě kávových zrn z kávovníku statného není tento druh příliš šlechtěn. Z toho důvodu se nešíří žádné známé specifické odrůdy Robusty a vyprodukovaná zrna se liší pouze svým původem. Různé podnebné a půdní podmínky plantáží v pěstitelských zemích totiž způsobují různou kvalitu, chuť i aroma kávy.